Vlčí krev VI

"Fakt ho musíš mít?" brblá Ramaru pod nosem.

"Vždycky jsem si ho přál," usměje se Filip.

"Už jsme tu," otevřu dveře obchodu. Klidná zvířata hned začnou jančit.

"Co se děje," zamrká zmateně Filip.

"Za to můžu já," řeknu smutně.

Všichni, kromě Leona, se na mě zmateně podívají. Přejdu ke kleci, kde je celkem klidná činčila, ta se na mě vyděšeně podívá a schoulí se vzadu.

"Radši se k nim moc nepřibližuj. Vím, že jim nechceš ublížit, ale mají z tebe strach. Jak se má Shiu?" zeptá se mě prodavač, který se přišel podívat, co je to za hluk.

Shiu mi vykoukne z kapsy a vyběhne mi na rameno.

"Staráš se o ni ukázkově," usměje se prodavač.

"Já bych chtěl taky pavouka," ozve se Filip.

"Tak si pojď vybrat," vede ho k teráriím. Všichni se stáhnou až na jednoho černého. Ten se vydá směrem k Filipovi. Prodavač ji vytáhne.

"Tahle nejspíš bude tvoje," podá mu černého sklípkana. Ramaru se jen chytne za hlavu.

Filip se na ni rozzářeně podívá "Ramara" zašeptá její jméno.

"To bude mít ještě moje jméno?!" vytřeští Ramaru oči.

"No není roztomilá?" zeptá se Filip do všeobecného smíchu.

Ramaru se jen na něho nechápavě podívá.

"Já ji přežiji," povzdechne si Ramaru.

"Chvíli mi ji podrž," dá mu Ramarku na rameno a běží zaplatit.

Vrátí se s knížkou a několika denní zásobou krmiva.

"Nemám kapsičku," povzdechne si Filip.

"Myslím, že to vyřešila" podotkne Ramaru a sleduje pavouka, jak se mu schovává do kapsy.

"Výborně. Tak Agatone půjdeš s námi?" obrátí se na mě Filip. Odpovím mu zmateným pohledem.

"Ty jsi mu to neřekl?" zeptá se Filip a zablokuje Leovi cestu.

"Nemůžu jet, tak co by tam dělal Agaton?" zeptá se zatvrzele.

"Třeba se bavil," odseknu.

"Nemůžu tě hlídat," namítne.

"My ho pohlídáme a vůbec zeptáme se přímo tvých rodičů Agatone," rozhodne Ichigo.

Vyslouží si Leonuv naštvaný pohled.

"Nech toho. Beru tě jako bratra a nic víc, buď se s tím smiř, nebo máš smůlu. Na ten výlet pojedu a třeba i zdrhnu, jestli to bude nutné," vyjedu na něj, už ho mám po krk a jeho ochrany taky.

Trhne rameny, ale nic neříká. Snad mi už dá pokoj.

"Tak se jdeme zeptat a rovnou si sbalíš věci." Rozhodne Ichigo.

"Nemusíte. Jsou pryč, pak jim řeknu, že jste na výletě," přizná. Málem mu natáhnu.

"Nevšímej si ho a pohni, musíme být na srazu za dvě hodiny, poběžíme," zarazí mě Saito.

Kývnu, na tohle není co říct. Za městem se rozběhneme a do hodinky jsme tam, máme zabaleno a pádíme zpátky na sraz.

"Tak jsme tu první," zasměje se Filip.

Skloním se, abych nabral dech.

"Copak Agatone?" začne Filip trdlovat kolem mě.

"Nejsem na to zvyklý, už tak jsem rád, že jsem vám stačil," vydoluji ze sebe.

Sklidím nevěřícné pohledy, ale nekomentují to.

"Nejste tu nějak brzo? Agatone jsem rád, že jedeš," ozve se hlaholení Hydekiho ze svahu.

"Chovej se jako normální člověk," ozve se napomenutí od Yukiho, který ho následuje.

"Chovám, proto jsem zvýšil hlas," ujistí ho Hydeki.

"Kdo nám ještě chybí?" zeptá se Ichigo.

"Lucien a Daren," hlásí Ramaru.

"My jsme tady," ozve se Daren.

"Na Darena přišli choutky," odfrkne si Dirk. Schytá pohlavek.

"Fajn, tak už jen Lucien," povzdechne si Yuki.

"Co se děje?" zeptám se, když vidím ty zachmuřené tváře.

"Lucien má se Sorbem problémy." Odpoví Filip.

"Filipe," napomene ho Ramaru.

"Promiňte za zpoždění," zavolá na nás Lucien. Přes rameno má přehozené dva batohy a rukáv nasáklý krví. Vedle něho kráčí ve vlčí podobě Sono uvázaný na řetěz.

"Co se stalo?" zeptá se Daren.

"Má zase svůj den. Když si myslím, že se s tím už smířil, popadne ho amok," povzdechne si Lucien.

Vedle nás zastaví džíp.

"Tu máš klíče, bráško, jen mě hoď do města," vystoupí štíhlá blondýna.

"Jasně," naskočí na místo řidiče Ramaru.

"Tak hněte sebou." Otočí se na nás. Rychle se naskládáme do auta.

"Riko, co plánují strážci?" zeptá se Ramaru.

"Hromadné cvičení. Jde to po etapách, my jsme poslední. Tak se mějte," vyskočí za jízdy a jde ke skupině.

"Tak a hurá do lesa," zavřískne Filip.

"Zklidni se, File. Za dvě hodinky tam jsme," ozve se Ramaru.

"Proč tam jednoduše nemůžeme doběhnout?" zabrblá Sono.

"Protože nemám náladu tě honit po všech čertech," odsekne Lucien. Sono ho obdaří vzteklým pohledem.

Netrvá dlouho a Ramaru zahýbá na lesní cestu. S rozkoší se nadechnu lesního vzduchu. Ani jsem netušil, že mi les bude tak moc chybět.

"Agatone, ty máš pokoj pro sebe, jinak jak jsme byli," oznámí Ramaru.

"Bude táborák?" zeptá se Filip.

"Pokud nasbíráš dřevo, tak jo," usadí ho Ramaru.

"Jestli si pamatuji správně, tak ve dřevníku máme dost slušné zásoby," ozve se Dirk.

"Tak fajn, příprava je na vás a Luciene pojď, ošetřím ti to." ozve se Ichigo a s batohy vejde dovnitř.

Vejdu do svého pokoje a rozhlédnu se. Na první pohled je vidět, že tu někdo bydlí.

"Ten pokoj patří Kirovy a vlastně i chata. Půjčuje nám ji." ozve se za mnou Ichigo.

"Nebude mu vadit…" kousnu se do rtů.

"Ne," odpoví Ichigo a zavře dveře. Na podlaze nechá batoh a tašku. Vybalím si a natáhnu se na postel.

"No tak a kde máme Agatona," ozve se někdo z venku. Prudce otevřu oči a posadím se. Musel jsem usnout. Vyskočím a vyběhnu ven.

"Omlouvám se, asi jsem usnul," řeknu zkroušeně.

"No ještě, že tu není Kira," usoudí Dirk. Vyslouží si tím káravý pohled Darena.

"Každopádně tu jsou špekáčky a táboráček, opékáme!" zavelí Yuki.

"Nebude to Kirovi vadit?" zeptám se zaraženě.

"Jeho smůla. Neměl je tu nechávat," usoudí Dirk a nabodne tři na klacek. Ostatní ho následují.

"Sono. Budeš už hodný?" zeptá se Lucien.

Ten na něho hodí ublížený pohled a mlčky si sedne k táboráku. Lucion si sedne vedle něho.

"Co jsi mu provedl, že vyváděl?" zeptá se Ramaru.

"Dal jsem mu pusu," odpoví Lucien.

"On tě pokousal kvůli puse? Tak to jsem zvědavý, co bude dělat, až s ním budeš spát" zasměje se Filip. Hned mu přiletí pohlavek.

"Buď slušný," napomene ho Ramaru.

"Krásný pavouček, můžu?" zeptá se Sono a natáhne ke mně ruku. Shiu, která si hověla na rameni, na ni přejde.

"Asi jo," usměji se.

"A co můj?" vytáhne Filip Ramaru.

"Taky krásná, jak se jmenují?" zeptá se Sono.

"Ramara," utrousí Filip. Ozve se hromadný výbuch smíchu.

"Ne jmenuje se Rai," zasáhne Ramaru do smíchu. Filip se na něho dotčeně podívá.

"A tvoje?" otočí se na mě Sono.

"Shiu," utřu si slzy od smíchu.

"Má krásné jméno," natáhne ke mně Sono ruku a Shiu mi přeběhne zpět na rameno.

Potom kolem běží různé historky a vtipy až do půlnoci, kdy se zvedne Lucien a odtáhne bledého Sona dovnitř. Krátce nato se uhasí oheň a sezení se rozejde do ložnic.

Já jdu také, ale nechce se mi spát, místo toho se zastavím u knihovny a vyberu si knihu. Natáhnu se na postel a začtu se do ní.

Dočtu poslední větu a zavřu knihu. Byla skvělá. Při pohledu na hodiny překvapeně zamrkám a vyjdu ven. Zrovna začíná svítat. Rozhodnu se, že se projdu a zamířím hloub do lesa. Shiu zvědavě vykoukne a vyskočí mi z kapsy.

"Shiu," vykřiknu a dívám se kolem. Nevidím ji. Jdu hlouběji.

Za chvíli nevím, kde jsem a po Shiu ani stopy.

Najednou uslyším vyděšené zakňučení a zuřivé vrčení. Rozběhnu se tím směrem. Dva dospělí trápí vlka, kterému po pravé noze stéká krev.

"Nejste trochu v přesile?" zeptám se klidně.

"A heleďme se, kohopak tu máme, dalšího vlčka?"zasměje se jeden.

"To bude legrace," ozve se za mnou.

Pootočím hlavu. Za mnou stojí další tři. Podívám se na ocelově zbarveného vlka a očima mu naznačím, ať se do ničeho nemíchá. Ten se stáhne co nejdál a přikrčí se.

"To bude," souhlasím.

"Když se necháš zabít dobrovolně, tak to nebude bolet," ozve se jeden za mnou a položí mi ruku na rameno.

První chyba. Bleskově se otočím, chytnu ji a nadvakrát zlomím. Prudce ho kopnu kolenem do břicha a postavím ho kulce, který druhý vypálí. Bezvládné tělo odhodím.

Útočnici strnule stojí, tohle nečekali.

"Na něj," zařve jeden a všichni se na mě vrhnou.

Jeden vytáhne nůž. Dost nebezpečně s ním šermuje, zatímco další se mi dostane dost blízko do zad. Druhá chyba. Co nejvíc se odrazím a přemetem se dostanu za něj. Nohou do něho strčím, takže padne na připravený nůž. Zachroptí a s rukou přitisknutou v oblasti srdce odpadne.

"To stačí, mi si už s nimi poradíme," ozve se přátelský hlas. Kolem mě proletí nůž a zabodne se dalšímu do krku. Na místo vpadne pět osob v bojovém oblečení a odrovnají zbytek.

"Dobrá práce, ani jsme sem nemuseli chodit," otočí se na mě černovlasý kluk s jantarovýma očima.

"Vlk," upozorním je na zraněného.

"A kruci musíme zavolat ochránce," zakleje zrzek při pohledu na něj.

"Daimone! Proboha kdo?" přiřítí se k nám další kluk s hnědočernými krátkými vlasy a temně zelenýma očima.

"Lovci. Měl bys poděkovat tomu klukovi. My bychom přišli pozdě," ozve se zrzek.

"Díky, dlužím ti život. Jsem Lucas," podá mi ruku.

"Agaton," potřesu s ní.

"Zvláštní jméno. Asi nemáš dezinfekci a obvaz co," usměje se na mě.

S úsměvem mu to podám. Povytáhne obočí a skloní se k vlkovi, aby ho ošetřil.

"To máš z toho, že mi utíkáš," tiše vyčte vlkovy.

"Kde ses naučil tak bojovat," otočí se na mě černovlasý kluk.

"V kroužku," pokrčím rameny.

"Proboha pozor," vykřikne žena v bojovém a ukáže na kmen nedalekého stromu. Spokojeně si tam pochoduje Shiu.

"Dostanu ho," vytáhne zrzek vrhací nůž.

"Ne," vykřiknu v panice a skočím ke kmeni.

"Shiu to se dělá utíkat?" vyčtu ji jemně, ta se spokojeně přesune do kapsy a schoulí se tam.

Všichni mě nechápavě pozorují.

"No má úcta," vydechne zrzek a sková nůž.

"Odkud jsi? Dovedeme tě tam," obrátí se na mě černovlásek.

"To nebude nutné, postarám se o něj," ozve se shora a vedle mě se zastaví udýchaný Dirk.

"Tys nám dal Agatone. Takhle se ztratit," vydechne Daren.

"Shiu mi utekla," pokrčím rameny.

"Máš ji?" zeptá se Daren. Jen poklepu na vyboulenou kapsu.

"Patří ke Kirovy Ashime. Jsme u něj na chatě," obrátí se na černovlasého kluka.

"Netušil jsem, že ho Kira už našel," ozve se Lucas s vlkem v náručí.

"Jsou to skoro tři měsíce," odtuší Daren.

"No, my půjdeme," rozloučí se.

"Poběžíme, ostatní jsou strachem bez sebe," obrátí se na mě Daren. Přikývnu a rozběhnu se za Dirkem. Ještě dlouho cítím v zádech Lucasuv pohled.

K chatě doběhneme v momentě, kdy ostatní svolávají pátrací skupinu. Když mě zahlédnou, uleví se jim.

"Argore ještě jednou se takhle ztratíš a sám osobně tě uškrtím," ujistí mě Ramaru.

"Omlouvám se, Shiu mě utekla," vysvětlím jim svou toulku.

"No každopádně tě nespustíme z očí, dokud tě nepředáme ve vaší chatě!" ozve se Ichigo.

"Pojď, Kira tě shání," zasměje se Filip. Táhne mě do obýváku, kde nervózně přeměřuje místnost Lucien. Když mě uvidí, viditelně se mu uleví. Něco řekne do telefonu a podá mi ho.

", Miláčku kde jsi byl?" zeptá se s mírnou výtkou.

"Ztratil jsem se," přiznám a vypovím mu celý příběh. O Shiu nepadne ani slovo.

"Dobře jak vidím, nenudíš se. Jak se vrátím tak ti najdeme nějakého mazlíčka, ale ne pavouka. Ty potvory nemám rád, vlezou všude."

Zatrne mi. Nevím, co řekne na Shiu.

"Už musím končit, lásko. Moc se těším až ti dám pusu, tak ahoj," rozloučí se Kira a zavěsí, aniž se s ním stačím rozloučit.

"Už zavěsil," podám Lucienovy telefon a odejdu do svého pokoje.

Vytáhnu Shiu z kapsy a položím ji na postel. Svléknu bundu a hodím na židli.

Pak se natáhnu na postel.

"Nevím, co na tebe řekne Shiu, ale nevzdám se tě. To radši oželím Kiru," zabručím.

I když ji mám jen pár dní, přirostla mi k srdci.

Další čtyři dny podnikáme skvělé výlety po okolí a není ani nouze o zábavu. Hlavně, když Filip shodí Ramara do vody. Na jeho prskání se na něj s klidem podívá a s poznámkou, že živý pavouk je lepší než mokrý ochránce, odkluše pryč.

Na naši chatu se vrátím ve skvělé náladě jen proto, aby byla zkažená úplně.

"Pojďte do kuchyně, musíme vám něco důležitého říct." Zavolá nás táta asi tři dny po výletě.