Když se dva hádají

Zase to tu je Alen se hádá s Yukim, to jsem Alena napomínal před třemi měsíci. Buď to dělají schválně, nebo se tak baví. Dobře klidně ať se hádají, ale já mám hlad! Do pokoje vejde Silver a podívá se na ty dva, pak na mě a povzdechne si. Naloží mi na talíř jídlo a podá mi ho, s menší úlevou si vezmu talíř a pustím se do jídla. Když mám plný talíř, tak se tou hádkou začínám bavit.

"Asyre, chceš garnáty nebo…" otočí se ke mně Yuki a v momentě zabodne oči do plné, teď poloprázdného talíře. Drcne do Alena, který se podívá taky na moje ruce a pak zaměří svoji pozornost na Silvera, který se rozvaluje u mých nohou. Oběma z očí vystřelí blesky.

Demonstrativně položí talíře a otočí se ke mně zády. Uchichtnu se. Klidně ať se urazí, mazlíčka mám u sebe, ani byste nevěřili, jaký se stal ze Silvera mazel.

Už dlouho mám podezření, že Silver patří k elsavké komunitě. Tahle komunita je světoznámá svými stříbrnými vlasy a nezkrotností je to hrdý národ, který má jednu obrovskou slabinu. Tou slabinou je sex. Když se někdo s někým vyspí, prostě jsou spolu svázání. Klidně to může být i otec s dcerou, ale jsou spolu. Silver se přestal bránit po tom, co jsem se s ním miloval.

Dojím a položím talíř na stůl.

"Dones šachy," pokynu Silverovi, kterému se jemně rozzáří oči. Šachy miluje, myslím, že už je hrával od dětství.

"Můj pane," ozve se Alen. Podle tónu hlasu se ho opět něco dotklo.

"Copak žárlivče?" podívám se na něj, mírně pobaveně.

"Můžete mi říct, proč hrajete šachy pouze s NÍM?!" zavrčí Alen a píchne prstem do místa, kudy odběhl Silver.

"Protože mě nenechává vyhrát a hra s ním je zábavná jak se u ní pitvoříte. A jestli si chceš stěžovat, že mi podal oběd jako tolikrát před tím, tak je to proto, že mě na rozdíl od vás nenechává vyhladovět," usměji se. Mám co dělat, abych nevybuchnul smíchy, výraz Alena je výrazem pro bohy, kteří najednou zjistili, že mezi smrtelníky je někdo, kdo je lepší než oni.

Zrovna v ten moment vejde Silver a zastaví se kus od Alena, instinktivně vycítil, že je Alen nebezpečný, když se naštve. Alen se na něj podívá a uklidí nádobí ze stolku, pak mi donese talířek s cukrovím a sedne si mě u nohou.

Teprve pak se Silver odváží, až ke stolku kde opatrně položí skleněné šachy. I v posteli Silver ustupuje Alenovi, který si na mě dělá nepopiratelný nárok. Ti dva by si měli promluvit, vůbec se mi nelíbí, že Silver tak couvá.

Zatímco takto uvažuji, Silver poskládá šachy a párkrát hodí opatrný pohled na Alena.

"Alene, co máš proti Silverovi?" zeptám se svého žárlivého milence a udělám první tah.

"Je to vetřelec," odsekne Alen.

"Divné, já ho tak neberu, spíš nás skvěle doplňuje," ozve se Yuki a přitiskne se ke mně. Za odměnu mu dám polibek.

"Je to vetřelec," stojí si na svém Alen.

"Aha, už chápu, ty na Silvera žárlíš, protože je hezčí než ty. S tím nic neuděláš, musíš se s tím smířit nebo…" odmlčím se a začnu přemýšlet nad dalším tahem. Tady nemohu dělat banální tahy jako s Alenem. Nakonec se pro jeden rozhodnu.

"Nebo?" zeptá se vyzývavě Alen.

"Budu tě muset zbavit statusu osobního otroka," odpovím mu tvrdě. Silver se na mě ohromeně podívá.

"Stejně to neuděláš," ušklíbne se Alen. Pozvednu obočí. On si snad myslí, že mu všechno projde jako vždycky? No tak toho budu muset vyvést z omylu.

"Alene, oblékni se do normálního oblečení a jdi za správcem, aby ti přidělil nějakou práci. A to hned,"podívám se na Alena, který se vymrští na nohy a zůstane na mě nevěřícně zírat.

"Tím chceš říct, že už nejsem tvůj osobní otrok?" zeptá se nevěřícně.

"Přesně tak," potvrdím mu tvrdě.

"To mě hodíš přes palubu, kvůli němu?!" ukáže na Silvera.

"Ne, kvůli tvému chování, už ho nemíním tolerovat a teď odejdi nebo tě dám odvést," podívám se na něj tvrdě. Alen chvíli pohybuje bezbarvými rty a pak se zlomeně vydá ke dveřím. Ani se v nich nezastaví a tiše za sebou zavře.

"Nebylo to moc tvrdé?" zeptá se Yuki.

"Bylo to nezbytné, není dobré, aby si myslel, že mu vždycky všechno projde jen proto, že je můj oblíbenec," povzdechnu si.

"Rozumím, jak dlouho ho necháš podusit?" zeptá se Yuki.

"Uvidíme, týden dole mu jen prospěje," ušklíbnu se a začnu se soustředit na šachy, které nevidím, místo nich mám Alenův poslední výraz. Už teď mi ten drzoun chybí! Po nějaké době vstanu, aniž bych udělal tah a přejdu k oknu, kde uvidím, Alena, který se hmoždí s trnitým keřem, na jeho jemné pokožce se začnou objevovat rudé škrábance. Povzdechnu si a nechám ho, doufám, že to ten týden bez něj vydržím. Otočím se a znovu sednu za šachy, zkusím hrát jako před tím, ale jde to tak těžko. Nakonec toho nechá a odhodím Silvera na postel, abych se odreagoval sexem. I když je Silver natolik dobrý, že plně nahradí Alena, prostě… není to on a on tu chybí!

Tak netuším, jestli jsem nakonec potrestal víc Alena nebo sebe.

Po víc jak týdnu si nechám zavolat Alena. Když přijde, zděsím se nad stavem jeho rozdrásané kůže a celkovým staven, je šíleně vyhublí.

"Přál jste si, pane?" zeptá se mě Alen se smutnýma očima.

"Už ses poučil?" zeptám se ho klidně. Alen skloní hlavu a přikývne.

"Dobře, takže se převlékni, Silver tě ošetří a očekávám, že budu mít v šest připravenou koupel a ty tam budeš," pousměji se.

Alen se na mě ohromeně podívá a usměje se.

"Jak si přejete, Pane," pokloní se mi a zmizí v převlékárně. Silver vstane a jde za ním. Pohodlně se opřu o opěradlo. Po chvíli kývnu na Yukiho, který hned skočí za mě a začne mě masírovat. Spokojeně zabručím a zavřu oči.

Konečně mám všechny moje blázínky pohromadě. Ještě mě čeká devět strašných měsíců, než si ho budu moct vzít. Je to mučení, když vidíte, jak se jeho tělo mění před očima a jak dospívá. Zatím se jen zaučuje a šíleně se mračí, když ho vynechám. Aspoň se bude těšit. Za víc jak dvě hodiny vyjde s převlékárny Alen se Silverem, který vypadá tak nějak spokojeněji, doufám, že si všechno stihli vyříkat.

"Potřebuješ přibrat," houknu na Alena, když spatřím jeho kosti, nemíním spát s kostrou.

"Co jste si udělal, tak na to se dívejte," podívá se na mě s úsměvem Alen. Ten chlap je k nesnesení! Vr!! Chytnu nejbližší polštář a hodím ho po něm. To nečeká ani jeden, takže ránu schytá jak Alen, kterému přejede přes tvář tak Silver, který ke mně stojí bokem a směje se do hrsti.

"Dvě mouchy jednou ranou," pochválím se spokojeně. Alen se pro polštář shýbne a mrští ho po mě. "Jeden pavouk, to je trefa," ušklíbne se Alen. Ten drzoun jeden drzý! Skočím po něm a začnu ho lechtat, dobře vím, že je lechtivý, tak se pode mnou za chvíli svíjí jako housenka. Nakonec ho hodím na postel a začnu vzrušovat, tak že je za chvíli připravený. Usměji se na Alena, který na mě v očekávání zírá a přejdu k Silverovi s kterým se pomiluji. Pak pošlu Alenovi vzdušný polibek a s pochechtáváním opustím pokoj. Vejdu na terasu a dívám se na Lva, který pobíhá po zahradě.

Nečekám tak dlouho, jak jsem si myslel, sotva dvě minuty po tom, co se posadím, na terasu vrazí Alen. Silver s Yukim jsou mu v patách, rozesmátí na celé kolo, v očekávání dalšího vzrušení. Usměji se a vezmu si šálek čaje, který mi donesla služka. Vše je při starém.

Až moc při starém, pomyslím si třetí den, když marně čekám na oběd, zatímco, se Alen, Yuki a Silver hádají, co bych si dal. Mě je to jedno!!!!!!!!!!!!!