14. Pětadvacet!

18. červen 2011 | 16.59 |
blog › 
14. Pětadvacet!
Mají si ti dva vůbec co vyčítat?


,,Juri, okamžitě mě pusť, jsme na veřejnosti!" buším mu do zad.
,,A co má být? Saburo, víš, že mě dobře masíruješ?" zeptá se ze smíchem.
Okamžitě přestanu. Místo toho začnu házet nohama.
,,Ale, miláčku, nech toho nebo spadneš na zem a uděláš si bebí, pak budeš z cela v mé moci." Zachechtá se ďábelsky.
,,Lidičky, pomozte mi, já se dostal do ruky maniaka" chytnu se za hlavu.
,,Opravdu si myslíš, že ti pomůžou?" zeptá se pobaveně Juri.
,,Zřejmě ne, a můžeš mě pustit dolů? Blbě se mi dýchá" zaskučím.
,,Saito, rychle otevři dveře" křikne na bráchu. Ten poslechne a za okamžik mě Juri hází na zadní sedadlo a skočí za mnou.
Naoe už sedí vedle řidiče a Saito, který zrovna nasedl, vyrazí se zakvílením pneumatik od školy.
,,Víte, že se jedná o nedobrovolný únos?" snažím se skrýt pobavení za rozhořčení.
,,Miláčku, co je to nedobrovolný únos" diví se Juri.
,,Nedobrovolný únos je, když je oběť, tedy já, vytažena z místa, kde chce být a násilně odvezena tam, kde nechce být" vysvětluji trpělivě.
,,Miláčku myslím, že ti budu muset podrobně vylíčit, kdo je tu oběť" podívá se na mě Juri s takovým pohledem, že mám milion chutí vyskočit za jízdy.
Asi mé úmysly postřehne, protože mě k sobě přitáhne a nepustí. Povzdechnu si.

,,Miláčku, můžeš mě vyhodit u školy?" zeptá se Saita Naoe.
,,Jistě, lásko, už jsme tu" usměje se Saito a zabrzdí před školou. Naoe mu dá pusu a vyskočí.
Pokusím se o totéž a jsem nemilosrdně stažen zpět.
,,Saito, můžeš nás dovézt k Saburovy?" zeptá se Juri.
,,Jistě" nastartuje. Za necelou čtvrt hodinu stavíme doma. Juri mě vytáhne z auta a táhne mě ke dveřím. Vytáhne klíče a odemkne.
,,Můžeš mi říct, kde jsi vzal klíče od našeho domů?" zeptám se ho podrážděně.
Neodpoví. Táta vystrčí hlavu, přilákán hlukem.
,,Co tu tak brzo?" zeptá se udiveně.
,,Řešíme rodinou krizi" odpoví duchaplně Juri a táhne mě po schodech do pokoje, odkud vyhodí Snížka, dveře zabouchne Blackovy před nosem a ještě otočí klíčem.
Pak se otočí čelem ke mně. Pomalu začnu couvat k oknu. Dvěma kroky mě dožene a hodí na postel. Než se z ní vyhrabu je u mě a začne mě svlékat.
,,Co to děláš?" vyhrknu zděšeně.
,,To, co jsem ti slíbil" přehne mě Juri přes koleno a praští přes zadek.
,,Auuu, to bolí" křiknu.
,,To má bolet" ujistí mě a znovu mě praští. Tentokrát zavřeštím. Black začne narážet do dveří a štěkat.
Ozve se zaklepaní.
,,Bude to trvat dlouho?" zeptá se táta skrz dveře.
,,Jo, bude teprve jsme u bodu tři" křikne a znovu mě plácne.
,,Ty idiote, okamžitě mě pusť!" začnu nadávat.
,,Bude to mít hodně bodů?" zeptá se táta znovu.
,,Jo, pětadvacet plus tři za drzost" křikne Juri a znovu mě praští.
Zaskučím.
,,Můžeš mi říct, proč to děláš?" zeptám se naštvaně.
,,Tak to já půjdu s Blackem na tři hodiny ven. Máma je ve městě" ozve se znovu a jsou slyšet kroky po schodech.
,,Dobře, tak naschle" rozloučí se Juri a znovu mě praští.
,,Juri, můžeš toho nechat, to fakt bolí" zaprotestuji.
,,To je dobře" odtuší a pokračuje ve vyplácení bez ohledu na moje protesty.

,,A můžeš mi říc,t proč to všechno?" zeptám se, když ležím na posteli a třu si bolavý zadek.
,,Protože jsi mi neřekl pravdu a celou dobu jsi mi lhal" odpoví naštvaně.
,,Tak za prvé kdo tu lhal jsi ty. Za druhé říct pravdu jsi mi taky jaksi zapomněl a za třetí to nebyla lež, ale sázka a tudíž o ni neměl nikdo vědět! Blbče" cedím skrz zuby.
,,To jsem nevěděl" řekne zaraženě Juri.
,,To mě neudivuje, ty napřed praštíš a pak se ptáš" mračím se.
,,Ale uznej, že jako tvůj manžel jsem to měl vědět!" rozčiluje se dál.
,,A ty zas uznej, že to, že jsem ženatý jsem se měl dozvědět hned a ne za dva měsíce" setřu ho.
,,Můžeš se přestat hádat?" zeptá se notně naštvaně.
,,Jediný kdo se tu hádá jsi ty, idiote" štěknu.
,,Tak to by už stačilo" usoudí a povalí mě na postel.
,,A co jako chceš dělat?" zeptám se jedovatě.
Místo odpovědi mě začne líbat. Praštím ho do ramene.
,,Copak se děje?" zeptá se.
,,Nejsi náhodou na to moc oblečený?" zeptám se nasupeně.
,,To se dá napravit" usoudí a začne se svlékat.
,,Juri, co…." Nedopovím, protože se mi na rty přilepí ty Juriho.
Začne mě hladit po boku a jazykem pomalu sklouzne na krk, který zahrne polibky. Jazykem začne mapovat cestičku k bradavce, kterou vsaje do úst a začne si s ní jazykem pohrávat.
Slastí se prohnu a rukama zajedu do jeho vlasů.
Jazykem doputuje k druhé a začne ochutnávat druhou. Zasténám.
Rukou sjede mezi mé půlky a vlhkým prstem vnikne do mé dírky. Zasyknu po výprasku mě to bolí.
,,Psst, miláčku, to bude dobré" zašeptá a snaží se odvést mou pozornost motýlími polibky na břiše.
Musím říct, že se mu to daří. Ničeho si nevšimnu dokud do mě nezačne pronikat.
Na protest bolestně zasténám.
,,Už je to v pořádku" slíbe slzy, které mě vyhrkli do očí. Po chvilce se opatrně pohne. Zasténám, ne bolestí, ale rozkoší.
Juri se ke mně skloní a zatímco začne opatrně přirážet, líbá mě na krk a ústa. Jeho pohyby se pomalu zrychluji. V momentě, když cítím, že co nejdřív vyvrcholí, sáhne mezi naše těla a začne mi třít penis. O chvíli později součastně vyvrcholíme a Juri se stulí vedle mě.
,,Bylo to dokonalé, lásko" políbí mě.
Šelmovsky se usměji. On možná skončil, ale teď je řada na mé pomstě. Ten výprask mu jen tak neprojde.
Počkám až usne a opatrně vstanu. První, co udělám je to, že vypnu teplou vodu, samozřejmě po tom, co se pořádně osprchuji.
Potom přejdu k posteli a začnu líbat Juriho. Ten mi v polospánku začne polibky oplácet.
,,Copak se děje miláčku. Chceš si to ráno zopakovat?" zeptá se Juri svůdným hlasem.
,,Ne, jen tě chci upozornit, že je dole návštěva" vykroutím se mu z náruče a nechám ho tam vzrušeného, ležet.
,,Miláčku, ty nemáš srdce" zasténá zmučeně a jde si dát sprchu. V ten moment se ozve řev, že by probudil mrtvého.
Já se na schodech zkroutím smíchy a v poslední vteřině se chytím zábradlí, abych nesletěl, pak seběhnu dolů a narazím na tchána.
,,Dobré ráno" pozdravím ho překvapeně. O návštěvě jsem se zmínil jen proto, aby mě nestáhnul zpátky.
,,Dobré odpoledne. Je tu Juri?" zeptá se.
,,Jistě, jen si šel dát sprchu" odpovím mu.
V ten moment se ze schodů ozvou spěšné kroky. Na schodech se objeví Juri oblečen jen do kalhot a úplně mokrý. Přiběhne ke mně a obejme mě kolem pasu. Je úplně studený.
,,Juri, zbláznil jsi se? Můžeš onemocnět!" vyjeknu a táhnu ho zpátky.
Pustím horkou vodu a strčím ho pod ni. Stáhne mě k sobě a začne mi sundávat mokré oblečení, on si kalhoty stihnul sundat.Jakmile mě svleče vyhodí věci a přitiskne se ke mně.
Obejmu ho kolem pasu.
,,Zlobíš se moc?" zeptám se ho.
,,Víš, jaký to pro mě byl šok?! Otočím se, smířený s myšlenkou, že tě vidím možná naposledy. Tam stojí Saburo Hokaido, ten namyšlený fracek a vzápětí se dozvím, že jsem s nim ženatý.
V ten moment jsem myslel, že zkolabuji" zaboří mi tvář do krku.
,,Aspoň víš jak jsem se tenkrát cítil já. Jak jsi to poznal?" zeptám se překvapeně.
,,Zkoušel jsi ten prsten někdy sundat?" zeptá se Juri. Zavrtím hlavou, tohle mě nenapadlo.
,,To je dobře, protože bys neuspěl. Tyhle nejdou sundat, tak jsem tě poznal" zvedne mi hlavu a začne mě líbat. Rukama sjede na zadek a zmáčkne ho.
,,Juri, máš tu otce" zaprotestuji.
,,Však on počká" přitiskne mě na stěnu a já se nechám unést do říše rozkoše.

,,Juri, můžeš mi říct, co to mělo ve škole znamenat?" ječí tchán na Juriho asi o dvě hodinky později.
,,Tati, to by mě taky zajímalo někdo se pokoušel miláčka unést. Přece jsem to tak nemohl nechat" zděsí se Juri.
,,Jestli si to dobře pamatuji tak jediný, kdo mě unesl jsi ty" popíchnu ho.
,,A to jsem tě měl nechat těm pijavicím? Vždyť by tě za chvíli umačkali" podívá se na mě vyjeveně.
,,A jaký je rozdíl být umačkaný pijavicemi, nebo tebou v posteli?" zeptám se překvapeně.
,,Můj způsob je příjemnější" uchichtne se Juri a přitáhne mě k sobě.
,,A to řekl kdo?" zeptám se.
Juri na mě vyvalí oči zatímco tchán se začne pochechtávat.
,,Miláčku, to snad nemyslíš vážně?!" zděsí se.
,,Smrtelně" utahuji si z něj.
,,Tak to tě musím přesvědčit o opaku" vstane a přehodí si mě znovu přes rameno.
,,Okamžitě mě pusť, ty neandrtálče" zaječím.
,,Toho neandrtálce si ještě vyjasníme" přetáhne mě přes zadek.
,,Hele Juri už jsi někdy viděl praštěného sexuálního maniaka?" zeptám se naštvaně.
,,Ne, miláčku, ukážeš mi ho?" zeptá se Juri pobaveně.
,,To nemusím stačí se kouknout do zrcadla" ujistím ho.
Koukne se do zrcadla, kolem kterého projdeme.
,,Víš co je zvláštní, miláčku?" zeptá se mě, když semnou praští na postel a vyvalí se na mě.
,,Co je zvláštní, kromě toho, že ze mě vymáčkneš duši?" opáčím bez dechu.
,,V tom zrcadle jsem vyděl jen tebe" usměje se a začne mě znovu svlékat. Nevěřícně na něho vyvalím oči.
,,Miláčku, nevím, proč se pořád oblékáš. Nevíš jak to zdržuje?" zeptá se mě a začne mě líbat na obnažené tělo.
,,Nech toho už nechci" odstrčím ho.
Přestane a lehne si vedle mě. Ruku mě položí na prsa, hlavu na rameno a zavře oči.
,,Dobře, tak tu se mnou aspoň zůstaň. Jsem utahaný" zabručí a za chvilku oddechuje.

,,Juri, vstávej" zatřepu s ním o tři hodiny později.
,,Copak je?" zamžourá Juri.
,,Je tu tvůj otec" odpovím.
,,Hmm, dobře" zavře znovu oči.
Mám toho dost. Opatrně ho odvalím a zajdu do koupelny, kde naliji do sklenice vodu.
,,Tak, Juri, vstávej" zacloumám jim znovu.
Juri se vymrští a stáhne mě pod sebe. Přitom na sebe vyliji vodu.
,,Ty pitomče, koukej se co děláš!" zaječím v šoku.
,,Co já dělám? Copak jsi měl v úmyslu?" sedne si rozkročmo na mě a ruce mi dá nad hlavu.
,,Jen tě vzbudit" odpovím.
Nevěřícně zvedne obočí a skloní se nade mnou.
,,Opravdu? A co tu potom dělala ta sklenice s vodou?" zeptá se Juri podezíravě.
,,Chtěl jsem se napít?" zkusím.
,,A to se jako ptáš mě?" zeptá se pobaveně Juri a skloní se k mému krku.
,,Juri, neopovažuj se to udělat! Já nechci cucflek!" začnu sebou házet.
,,Miláčku, víš co se říká? Jak s čím zachází tím taky schází" zachechtá se ďábelsky.
Dám bradu dolů. Juri mi dá ruky nad hlavu a stiskne je jednou, druhou rukou mi zvedne bradu a pootočí ji. Hned se mi přisaje na krk.
Když se zvedne, zálibně si svoji práci prohlíží.
,,Bude ti slušet, miláčku" lípne mě na pusu a rychlostí blesku zmizí.

Já vyskočím z postele a vletím do koupelny. Začnu si prohlížet krk.
,,Ty jeden zmetku, počkej zítra ve škole já tě zabiji!" kokám z hrůzou na obrovský pucflek, který se mě začne objevovat na takovém místě, kde to nejde skrýt.
V duchu mu slibuji nejmíň zrzavé mravence pod košilí.
,,Máš jít na večeři" nakoukne Naoe do dveří. Potom se podívá pořádně a zlomí se v pase.
,,Můžeš mi říct, který krokodýl tě pokousal?" zeptá se, když se trochu uklidní.
,,Juri" zavrčím a uvážu si na krk šátek.
,,Ne, že bych něco proti tomu namítal, ale jde to vidět ještě víc" zabublá smíchy.
Naštvaně šátek strhnu a vydám se do kuchyně. Tam vyvolám hotové pozdvižení.
,,A já si říkal, že Juri nějak rychle vypadl" vyrazí ze sebe Saito mezi smíchem.
Tři se chovají, až na cukající koutka, celkem normálně, jen táta se pustil nějak horlivě do sekání cibule.
,,Tati!" zařvu rozhořčeně.
,,To je tou cibulí" utírá si slzy, které mu tečou z očí a radši vypadne z kuchyně. Ostatní ho co nejnenápadněji následuji.
Udělám si obložené chleby, které si odnesu do pokoje. Nemám v úmyslu je pozorovat, jak se baví na můj účet.
Zazvoní telefon. Zvednu ho.
,,,Ahoj miláčku, už jsi se uklidnil?" ozve se roztomilým hláskem Juri.
,,Ty parchante, já tě naložím do vřelého octa jen, co se mě dostaneš do rukou!" zaječím a třísknu telefonem.
Přijde mi od něj sms.

Miláčku, já vřelí ocet nerad. Nebyla by čokoládová zmrzlina? Té bych se upapkal a ještě lepší by byla přímo na tobě, byl bys k nakousnutí.
,Má cenu na tohle odpovídat?´zeptám se než namačkám odpověď.
Nejsem na okusování a čokoládovou zmrzlinu nesnáším. A nepiš mi, nemluvím s tebou!
Po tomhle vypnu telefon a zabalím se do deky. Na zítřek se musím vyspat.

Před školou čekám skoro do zvonění. Nepřijde ani na hodinu. To se mu nepodobá. A telefon mi taky nebere.
,Já ho uškrtím´pomyslím si, když se mi po desáté ozve hlasová schránka.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář