Vlčí krev V

Prázdniny v horách

Šílení vlci

Ve spánku se oženu po šimrání. Na chvíli zmizí a vzápětí cítím šimrání na tváři. Otevřu oči a šáhnu si na tvář. Ucítím chlupaté klubíčko.

"Agatone večeře," klepe máma na dveře.

V momentě mi dojde, že se mě Shiu pokoušela vzbudit.

"Už jsem vzhůru," zamumlám a Shiu seskočí na postel.

"Díky asi jsem usnul, že," zvednu se malátně do sedu.

"Už jdu, mami," zavolám.

Rozhlédnu se a na zemi uvidím rozbalený malý sáček s pavoučí potravou. Vyvalím na něj oči. Vzápětí Shiu seskočí z postele a snaží se ho dostrkat k odpadkovému koši.

"Ty jsi mi chytrý pavouček," pohladím ji po zadečku a obal vyhodím. Shiu mi vyleze na rameno a já sejdu dolů. Všichni už sedí u stolu. Zajdu ještě do kuchyně a na malý talířek napustím trochu vody pro Shiu. Ta se hned napije. Pak se mi sková v kapse.

Posadím se ke stolu.

"Prosím tě, co se s tebou děje? Vždycky býváš u stolu první," žasne máma.

"Nic, jen jsem měl únavný den," odpovím.

"Má někdo nějaké novinky?" zeptá se v dobré náladě táta.

"No, já bych jednu měl," ozvu se.

Leon po mě střelí varovným pohledem.

"A jakou," zeptá se.

"Mám mazlíčka," oznámím.

"Tak to ho chci vidět! Doufám, že to není škorpión, ty nesnáším," ozve se táta.

Leon na mě vyvalí oči a máma také.

"Broučku, to jsem ráda, víš, že mi žádné nevadí," usměje se.

,To jsem zvědavý, jak se budou tvářit na Shiu,´ pomyslím si. Shiu, jako by to tušila, se zavrtí a vykoukne. Pak vyleze a usadí se na pravém rameni. Všichni zabodnou zrak do ramene. Reakce jsou rozdílné. Máma vyvalí oči a na sucho polkne.

"Myslím, že si zvyknu," řekne se staženým hlasem.

"To je Xenesthis Intermedius. Je nádherně zbarvená. Potěšils' mě," řekne spokojeně táta a dá se v klidu do jídla.

Leon na ni kouká a asi po minutě mu začnou cukat koutka. Snaží se vydržet, ale pak vstane a vyběhne z jídelny. Bouchnou venkovní dveře a ke mně se donese řehot.

"Jsem zvědavý, co tomu řekne Kira," vyrazí mezi smíchem a po deseti minutách se vrátí do jídelny.

"Tati, kamarád mě pozval na dvoudenní výlet. Vzal bych i Agatona," prohodí v půlce oběda.

"Souhlasím, kdy vyrážíte?" zeptá se s pohledem upřeným na Shiu, která si stále hoví na mém rameni.

"Ráno v pět," odtuší.

"Agatone, mohl bych si ji na dva dny půjčit?" zeptá se ignorujíc jeho odpověď.

"Ne, je agresivní, když ji nehlídám," odpovím. Cítím, že Shiu je připravena k útoku.

"Dávejte pozor. V okolí se objevili vlci-zabijáci," odpoví a odejde.

"Agatone, ráno vstáváme, jdi spát a zabal si," pobídne mě Leon.

Poslechnu ho. Pod bedlivým dohledem Shiu si zabalím na dva dny a laptop. Mám satelitní příjem na internet a to se může hodit. V autě jsem sice vymlátil baterii, ale připojit se můžu ještě na dvě a půl hodiny. Pak vlezu do sprchy a do postele. Shiu si lehne vedle mé hlavy. Za okamžik spíme.

"Ááááááá," probudí mě děsný řev.

V momentě se rozlétnou dveře a útočník zmizí, namísto něho se dostaví Leon s mečem v ruce. Rozsvítí. Nikde nikdo, jen na zemi leží kuchyňský nůž. A kousek od něho je ještě v útočném postoji Shiu.

"Myslím, že sis pořídil pořádného hlídače. Uklidni ji, já se podívám po chatě a nevycházej z pokoje." Rozkáže Leon a zmizí. Já se sesunu na kolena a opatrně vezmu Shiu do dlaně.

Ta se uklidní a s třesem se mi v dlani schoulí.

"Už je dobře maličká," uklidňuji ji.

"Agatone, běž si ještě lehnout je teprve jedna. Já se natáhnu vedle. Nebudu riskovat," vrazí do pokoje Leon s dekou v ruce. Poslechnu ho. Lehne si vedle mě a mezi nás Shiu.

"Musí ten pavouk ležet mezi námi?" zavrčí Leon.

"Jo protože je měkčí a na rozdíl od tebe nechrápe," odseknu a zavřu oči.

,Spratek drzý,´ usměji se. Natáhnu ruku a dám pryč pramen černomodrých vlasů, který mi zavazel v pohledu na jeho tvář. Z jeho hrdla se ozve jemné zavrčení.

,Kdybys věděl, jak moc Kirovi závidím a jak moc tě miluji,´ povzdechnu si a zavřu oči. V polospánku vnímám vše a odpočinu si.

Trhnutím se probudím. Mrknu na budík a vyskočím. Za pět minut pět. Rychle se osprchuji a obléknu.

,To je mi, ale strážce,´ pomyslím si a vyliji na něj sklenici vody.

"Áaaa. Ty blbče co děláš? Kolik je hodin?" vyletí z postele.

"Za minutu pět," odpovím.

"Do prdele," vystřelí z pokoje.

"Dole je snídaně, tak rychle najíst a vyrážíme. Jak to, že mě ten pitomý budík nevzbudil?" diví se.

"Protože jsi ho jako obvykle nenatáhl a spals´ u mě," podám mu vysvětlení.

Hodí po mě smutným pohledem.

"Aha, proto zaspáváš," ozve se ve dveřích.

Otočím se a uvidím Sidena a Saidena.

"Ty Leone nechci ti do toho mluvit..." začne Saiden.

"Tak nemluv. Do jeho pokoje se někdo v noci vloupal s nožem. Nic víc v tom nebylo," osekne naštvaně Leon.

"Byl zraněný?" stará Siden.

"Ne, než přišel Leon, postarala se o něj Shiu," odpovím za něj.

"Shiu?" zeptají se oba naráz.

Shiu mi vyleze z kapsy. Oba se začnou chechtat, ale rychle se ovládnou.

"No to bude mít Kira radost," poznamená Siden.

"Běž si pro věci," pobídne mě Leon.

"Mám je tady," ukážu na batoh a tašku přes rameno. Napřed si dám tašku a přes ni batoh.

"Co v ní máš?" ukáže na tašku.

"Laptop," odpovím.

"Zbytečnost," odfrkne si.

"Ale táhnu se s tím já. Tak nemudruj," odseknu a vyrazím do kuchyně.

"Tak jdeme," vykročí první Leon.

"Sakra," zanadává Leon, když asi po padesáté uklouzne.

"Tu by to chtělo čtyři nohy," zamudruje.

"Tak se přeměň ne?" odseknu. Už těch jeho stížností mám dost. Po tom co nás opustili Saiden se Sidenem si pořád stěžuje.

"My se neumíme přeměnit. Nemáme to v genech. Ochránci jsou silnější, hbitější, no prostě mají tolik síly, aby vás zvládli. My máme trochu lepší smysly, ale to je všechno. Proměnit se můžete jen vy. A pohni, už to není daleko," vysvětlí udýchaně.

"Tos´ říkal i před hodinou," zavrčím nepřesvědčivě.

"Támhle," ukáže na chatu asi dvě stě metrů před námi.

Přidáme do kroku a o deset minut později klepeme na dveře.

"Tak jste dorazili. Vítám vás tu. Jsem Marcus," podá mi ruku.

Stisknu ji. Pak se obrátí na Lea a políbí ho. Ten si to nechá líbit.

"Nevěděl jsem, že jsi na kluky," ozvu se udiveně.

"Jsem bisexuál. A nic ti do toho není," vysvětlí Leon.

"Tak pojďte dál, ať nestojíte na dešti," pozve nás dál.

"Vždyť ještě neprší," namítnu a v ten moment mi na záda spadne první kapka.

Rychle vejdeme dovnitř a věci dáme do pokojů. Pak se shromáždíme v obýváku u krbu s teplým hrnkem čaje.

Náhle se vymrštím. V dešti jsem uslyšel cosi jiného.

"Co se děje," zbystří Leon.

"Falko a Krak. Někdo je napadl." Vyřítím se do deště.

"Měl jsi zůstat uvnitř." Zavrčí Marcus za mnou.

"Kde jsou?" zeptá se Leon.

To už ramenem narážím do černého vlka. Ten zakňučí. V okamžiku se na mě vrhne druhý. V poslední chvíli ho odrazím. Do rvačky se připlete zraněný Falko.

"Běžte do chaty, my to zvládneme," zařvu na něj.

Tvrdohlavě se na mě podívá, ale to už ho za srst drapne Marcus a táhne ho dovnitř. Leon udělá to samé s Krakem.

Couvám za nimi do chaty. Už jsem v chodbě, když se jeden snaží dostat dovnitř. Vší silou mu přirazím tlapu. Zakňučí a odskočí. Nedá mi to, vyjdu ven, ale tak abych se hned mohl stáhnout. V ten moment prostranství osvětlí blesk. Vrčení, které doteď znělo, překvapeně zmlkne a je slyšet opatrné čenichání. Po chvilce přestane a uslyším namáhavé kroky pryč.

"Kde jsou?" přiřítí se do chodby Leon s pistolí.

Rychle přirazím dveře a opřu se o ně.

"Nech je být!" ozve se mi v hlase panika.

Ten se zarazí a koukne po mně.

"Agatone..." začne.

"Ne, necháš je být" zařvu.

"Jak chceš. Pojď, je tam připravený čaj." Schová pistoli a jde přede mnou.

"Jsou hodně zraněni, musí se co nejdřív." Kouká z povzdálí na ležící vlky.

Jdu k nim, ale Leon mě zadrží.

"Teď k nim můžou jen ochránci," řekne zachmuřeně.

"Tak je zavolejte!" zařvu na ně.

"Nevíme jak! Pevnou tu nemám a mobil nefunguje, tu by pomohl možná satelit!" odsekne Marcus.

Obrátím se na patě a vyrazím do pokoje, za okamžik jsem zpět s laptopem.

Zapnu ho.

"Myslíš, že bude fungovat?" zeptá se sarkasticky Marcus.

V ten moment se připojím.

"Radši mi řekni, jak se na ně napojit. Nebo nemusíš, mám tu Ichiga," odpovím a připojím se na ICQ.

Agares:17:30

Ichigo, mám tu Kraka s Falkem. Jsou zraněni.

Kde jste?

Popíšu mu to.

Hned tam jsme.

"Za chvíli jsou tu," oznámím.

V ten moment se ozve zaklepání. Jde otevřít Leon s mečem ruce. Za chvíli se dovnitř vřítí Ichigo s Ramarem.

"Ty pako, já tě fakt uvážu, podívej se, jak vypadáš!" začne nadávat Ramaru, ale v hlase jde dost slyšet strach.

"Jakože jste tu tak brzy?" žasnu.

"Umíme dobře běhat. Jinak bychom vám nestačili. Máme prakticky vaše schopnosti, ale neproměňujeme se a umíme léčit," usměje se Ichigo skloněný nad Krakem a hned se dá do práce. Za chvíli není po zranění ani stopy.

"Bohužel to nejde u všeho, tohle bylo povrchové. U vážnějších musíme k lékaři," řekne pochmurně Ramaru.

"Potřebuji dezinfekci," povzdechne si. Podám mu to i s obvazem a náplastí.

"Jsi chodící arzenál," uchichtne se Ichigo .

"Jo, Agaton je nemehlo," rýpne si Leon.

"Tomu jde lehce uvěřit," ozve se Saito a zkouší se posadit. Ichigo mu pomůže.

"Jsem v pořádku Ramaru," ozve se rozmrzelí hlas Falka – Filipa.

Otočím se a uvidím černovlasého kluka. Krátké vlasy s delší ofinou, spadající mu do drzých zelených očí. Je oblečen do černých kožených kalhot a vesty. Odstrčí mu ruku s dezinfekcí.

"Drž," zavrčí Ramaru.

"Tak a hotovo," zalepí mu poslední ranku o chvíli později.

"Zajímalo by mě, proč jsi utekl a ještě sebou stáhnul Saita. Já ti znovu nasadím obojek, jestli ještě jednou utečeš a tentokrát ho nesundám," pustí se do něj Ramaru.

"Saito říkal, že Agaton má zajímavého mazlíčka," kukne na něho zpod řas.

"To mám," zasměji se, než stačí Ramaru něco říct a vytáhnu Shiu.

Filipovi se rozzáří oči a natáhne ruku. Shiu se mu tam bez váhání uvelebí. Ramaru se chytne za hlavu.

"Zapomeň, že ti nějakého budu shánět!" upozorňuje ho.

Filip se na něj podívá se slzami v očích.

"Zavedu vás do toho obchodu, co jsem koupil Shiu," nabídnu se.

"Dobře koupím ti pavouka, ale usměj se," zavrčí Ramaru.

Na Filipově tváři se objeví měsíčkový úsměv a po slzách není ani památka. Ramaru jen zavrtí hlavou.

"Počkej," zpanikaří Filip, když mu Shiu  vyskočí z dlaně a běží ke dveřím. Zvednu se a jdu za ní. Otevřu dveře, ještě než se ozve zaklepání. Shiu mi vyleze na rameno.

"Kdo jste? Shou? Juno? Kde se tu berete?" vyrazí ze sebe překvapeně Leon za mnou.

"Pořád je hledáme. Slyšeli jsme, že je viděli tu. Jsou ve vlčí podobě," povzdechne si Shou.

"Jo napadli Falka a Kraka," ozve se naštvaně Ramaru.

"Promiňte, my je co nejdřív najdeme, jen jim neubližujte. Tyr a Kyr jsou šílení. Nemůžou najít bratra," snaží se je omluvit Juno.

"To mě nezajímá, ještě jednou se to stane, tak se nedožijí příští hodinky," zaječí Ramaru a zmizí vevnitř.

"Jdeme je hledat," svěsí ramena Shou.

"Nebudou daleko," usměje se Juno. Vzápětí zmizí.

"Tak lidi a vlci spát, zítra vyrážíme do města." Zavelí Marcus.

"Ještě ne, dám si čaj," zamířím do kuchyně.

"My si dáme taky. Vy jděte spát," zažene je Filip.

"Tak jo, ale nejpozději v jedenáct do postele," poručí.

Vypláznu jazyk na jeho záda. Leon to zpozoruje a usměje se.

Uděláme si pěkný večer, jehož středem je Shiu. Saito pořád dotírá, že chce pavouka.

"Saito, vaši by tě s ním vyhodili," snaží se rozumně vysvětlit Ichigo.

"Však ji budu mít u tebe," knokautuje ho Saito.

"Ne," řekne konečné slovo. Saito se urazí a my se rozesmějeme.

Vstanu a vydám se do pokoje.

Vytáhnu svetr a chci jít dolů, když uslyším výkřik bolesti.

Vydám se tím směrem a škvírou nahlédnu do pokoje. V zápětí zalapám po dechu. Uvidím Lea, který je za ruce přivázaný k posteli a mezi jeho nohama je Marcus a tvrdě do něj naráží. Už se tam chystám vrazit, když mě ze zadu chytnou pevné ruce. Přiloží mi dlaň před ústa a odtáhne mě dolů.

"To je jejich dohoda, nech je být. O co jde, ti možná prozradí Leon," zavrčí mi do ucha Ramaru.

"Jdeme spát, jsme ve tvém pokoji." Oznámí mi Ichigo.

Doslova mě tam musí dotáhnout. Zamkne dveře a Saito ve vlčí podobě se stočí u dveří. Ichigo do mě narve prášky na spaní a shodí mě do postele, ty zaberou okamžitě a já usnu.

Probudí mě Shiu. Vyskočím z postele a ženu se dolů. Místo pozdravu jednu natáhnu Ichigovi. Pak se obrátím na Lea.

"Můžeš mi říct, proč sis to nechal líbit?" zařvu na něj.

"To není tvoje starost," odsekne.

Jednu mu vrazím.

"Tak fajn. Jde o dohodu, Marcus schoval důležité dokumenty. Kdyby je dostali do rukou lovci, je po vás. Úkryt prozradil jen pod podmínkou, že se stanu jeho milencem. Souhlasil jsem. A proč jsem to udělal? Pro tebe. Ty jsi nejzranitelnější a miluji tě. Nemohl jsem dopustit, aby se ti něco stalo," vmete mi do tváře.

Zůstanu stát jako solný sloup. Tohle jsem nečekal. Když se trochu vzpamatuji, otočím se na patě a jdu si sbalit. Na tohle nemám co říct.

"Agatone počkej!" zařve na mě vzadu Filip.

Nereaguji, musím strávit to, co jsem se dozvěděl před hodinou. Najednou mi cestu zatarasí dva vlci. Jeden má ohnutou tlapku a druhý ho napůl kryje. Jejich srst je temně černá s modrými odlesky. Mlčky se na mě koukají.

"Kyre!" "Tyre!" ozve se dvojí výkřik a k vlkům se přiženou Juno a Shou.

"Vy pitomci, víte, jaký jsme měli o vás strach?" obejmou je kolem krku.

"Ukaž tu packu Kyre!" ozve se Shou.

"Je naražená, budeš v pořádku a promiň," připne mu na krk obojek s řetězem. Totéž udělá, Juno.

"Tak jste je chytli," ozve se Leon a strčí mě za sebe. Kyr a Tyr začnou vrčet.

"Nejsem děcko, blbče," kopnu Leona do nohy.

Vlci v momentě vypadají pobaveně.

"Už aby tu byl Kira. Kdy se vlastně objeví?" obrátí se na Ramara.

"V srpnu. Má nucenou dovolenou," zasměje se Ramaru.

"No, my půjdeme. Musíme je pořádně prohlédnout," rozloučí se Shou a odvádějí je. Vlci se co chvíli otočí.

"Tak a jdeme pro pavoučka," zajásá Filip a táhne mě do města, ke kterému jsme mezitím došli.