Polekaně vykřiknu a odsunu se od Yukiho na druhý konec postele.

"Komu jsi ještě řekl, že spolu chodíme?" zaječím na něho.

"Já s ním nic nemám," ukážu na Yukiho prstem, zatímco se zaměřím na kluka ve dveřích.

"Ty debile," mrští po něm Yuki

Zrovna znovu polibky přesvědčuji Elaina, že spolu chodíme, když nás vyruší doktor.

"Ehm, nerad ruším, ale mám tu výsledky," ozve se rozpačitě a Elain zpozorní.

"Tak jak to vypadá?"zeptám se a otočím se

Elain se probudí, protože nemůže dýchat. V dalším momentě vběhnu do pokoje, a v domnění, že mu zaskočilo, ho bouchnu do zad.

"Miláčku dobré?" ozve se mi strach v hlase. Vzápětí si to začnu vyčítat, protože mu vyrazím dech. Zatracená síla.

"Asi jsem tě bouchnul moc, dýchej povrchně, za chvíli

"Pusť mě! Co to děláš?" probudí se Elain zděšeně v Yukiho náručí a začne sebou škubat.

"To už je ráno? V noci mi byla zima," zívám.

"Proto ses ke mně mačkal?" zeptá se naštvaně Elain.

"Jo proto," upřu na něho zoufalí pohled štěněte, doufajíc,

Sedím pod stromem a dívám se na jezero. Sice bych měl být ve škole, ale nijak nespěchám. Zrovna se chci zvedat, když o mě zakopne drobný blonďáček s tmavě modrými oči.

"Nevěděl jsem, že mi skočíš rovnou do náruče" ozvu se