Vztekle kouknu na Dona, který se pochichtává v koutě, a mám tisíc chutí po něm něco hodit. Nakonec to vzdám, protože

Dopadnu na stejné místo jako posledně. Vím, že tu mám práci, ale odvolala nás naléhavá pomoc kamaráda. Stín není

Zelenovlasý uzdraví učitele, jako jediný z nás ovládá trochu léčivé magie.

"Ty ho vidíš?" zeptám se mírně mimo. Lžu, pořádně mimo.

"Teď se ptám já, kdo jsi?" zaútočí na mě prstem. Poznám, kdy je marné zapírat. Chytnu ho

Ve třídě, se rozhostí ticho a všechny zraky upřou se na mě. Drtivá většina holek mě začne hodnotit pohledem.

Povzdechnu

Skláním se nad mapou světa. Je to obyčejná mapa, ale má jednu zvláštnost.

Starý muž, skloněn nad knihou, ze které se snaží vyčíst, jak pomoct šesti mladíkům, jenž stojí před ním. Povzdechne si a znovu a znovu se snaží najít nějaký náznak, že jim jde pomoct. Unaveně si promne