"Copak tu děláte?" podivím se a přejedu pohledem shromáždění.

"Co bychom tu asi dělaly? Ty si vážně myslíš, že bychom nechali někoho z našich na štíru?" zeptá se mě Daren.

"Někoho z našich asi ne, ale ostatní házíte přes palubu," odseknu nezdvořile.

Zuřím. Běsním, tomuhle se říká spolupráce? Od začátku mi říkali, že musíme držet při sobě a najednou couvnou. Zbabělci, jsou to zbabělci!

Někdo po mě vystartuje, tentokrát je to banda pouličních rváčů, ani se nezastavím, oni nestojí ani za povšimnutí,

Probudím se jako první v jeho náručí. Sotva otevřu oči, zjistím, že jsem úplně nahý a Cedrik jakby smet.

Proboha snad jsem se s ním nevyspal, prolétne mi hlavou a posadím se. Ostrá bolest v zadečku mě ujistí, že jo. Se zasténáním spadnu zpátky. Absolutně

Najednou se ocitnu ve vzduchu a hlavou dolů. Chvíli mi trvá, než pochopím, že si mě Cedrik přehodil přes rameno.

"Ty jeden přerostlí trpaslíku okamžitě mě pusť" začnu ho mlátit do zad.

"Jo jasně, já tě pustím a vzápětí mi budeš ležet u nohou. Známe své lidi," odsekne Cedrik a u dveří popadne

Vztekle rázují po chodníku a ještě teď soptím, když si vzpomenu na ráno. Prý "…ty ležíš na mě…" blbec! Kdybych aspoň věděl, kdo mě strčil.

Ve škole je to spíš horší jak lepší mě postupně sevře každý učitel, i s ředitelem. Kylle mě taky moc nepomohl, když se co chvíli, při pohledu

Běžíme, jak nejrychleji můžeme a snažíme se odhadnout čas, který nám zbývá, abychom zachránily co nejvíc dětí.

Zdržují nás houfy démonů, co se nás pokoušejí zabít. Všichni krvácíme z menších, či rozsáhlejších poranění.

Konečně zaslechneme tichý vzlykot. Rozběhneme se ještě rychleji. Vrazíme do

"Kryj se! Nemůžeš jen útočit, za chvíli by s tebe byly nudličky do polívky," ječí na mě Asigo a přetáhne mě dřevěným mečem po zádech. Spadnu na zem a snažím se vydýchat.

"Jak to mám asi dělat?! Jste tu na mě tři," zavrčím a začnu se zvedat.

"Co

Nevzmůžu se na nic než na zírání. Tak nádherný exemplář muže, kromě Cedrika, jsem neviděl. Oproti černovlasému Cedrikovi, vypadá tenhle jako anděl.

Ztěžka polknu a podívám se na Akio, která taktéž dusí smích.

"Jmenuje se Asigo Silver a je tvým učitelem. Jinak je tu drobný problém s ubytováním.

Ohromeně na něj zůstanu civět. To snad nemyslí vážně?!

"Zopakuj mi, co jsi mi právě řekl?"požádám ho tiše.

"Řekl jsem, že budu chodit s tebou, protože ti vděčím za život. Hiro mi řekl, co ke mně cítíš tak to nebude problém. Jen se mnou musíš mít trpělivost a naučím se to, přísahám,"

Cuknu sebou a otevřu oči.

"A vítej mezi živé. Už jsme si vážně mysleli, že tě paní Akio nezachrání. Ale povedlo se. Můžeš mi říct, jak se ti ho podařilo zničit? A jak to, že jsi mě neposlechl?" zeptá se napřed radostný a nakonec naštvaný