Sedím pod stromem a dívám se na jezero. Sice bych měl být ve škole, ale nijak nespěchám. Zrovna se chci zvedat, když o mě zakopne drobný blonďáček s tmavě modrými oči.

"Nevěděl jsem, že mi skočíš rovnou do náruče" ozvu se

Promiňte musela jsem to nějak rozdělit bohužel to vyšlo tak blbě

"A mám ti připomenout, jak moc jste si s ním poradili vy? Pokud vím, nasadili jste na něho tři jednotky a Argor si z vás jen dělal kašpary," připomene mu pomstychtivě Kira. Nejstarší jen zaskřípe zuby a podívá se na mě.

"Dovol,

Hledím za ním se smutkem v očích. Má nehorší noční můra se vyplnila. Opřu se o kamennou stěnu za mnou a nechám po tváři stékat déšť. Shiu se schoulí do kapsy a ani se nehne. Je jí smutno stejně jako mě, rukou nahmatám na krku řetízek s půlkou medailonku. Text už jsem vyluštil

Bojuji s vlkem, který mě srazil, zoufale se dívám za kořistí, která mi uniká. Oženu se a skoro ho setřesu, když se přižene druhý a tomu prvnímu pomůžou. Někdo mě popadne zezadu, tak abych na něj nedosáhnul a zaječí mi do ucha.

"Ty pitomče, přestaň, Kira by si to

Probírám se na nějakém kavalci. Nemohu hnout ani jediným svalem. Problémy mi dělá i otevřít oči. Konečně se to podaří a já se rozhlédnu.

Jsem v nějaké místnosti, u okna je stůl s dvěma židlemi a lůžko,

"Nejlepší bude, když vás vezmeme po jednom domů, kdo nespěchá, ať zůstane tady, už byli povoláni i královské stráže," informuje nás Leon a ztěžka se opře o Marcuse.

"Máte tu lékárničku?" zeptá se Marcus

Zrovna udělám vydatnou snídani, když před domem zastaví auto. Podívám se na hodiny, které ukazují deset hodin. Na snídani je sice trochu pozdě, ale Agaton potřebuje energii a navíc znám jeho apetit. Občas nedokážu uvěřit, kolik toho spořádá, ale musím říct, že ostatní vlci

Podívám se na kalendář, tak a je tu poslední týden. Ty první tři uběhly jako voda. Ani skoro nevím, jak se chodí po dvou.

"Na co koukáš?" pohladí mě Kira.

"Jak ten čas pádí," povzdechnu si.

To