Zkrocení zlého muže
Vejdeme do sálu a Len si zamyšleně sedne k jednomu stolku. Nejspíš na to rozhodně nezapomněl, jak si přál Aion. Nevím, jestli si mám přát, aby byli oba strážci, občas je to hodně o nervech, ale stejně jim to přeji.
Krocení zlého muže
Sedím v síni vedle Ryua, nohy oba svorně na stolku a pobaveně sledujeme výměnu názoru mezi otcem a Drysem. Nakonec to trvalo tak dlouho, dokud nám s Ryuu nedošla trpělivost a nezačali jsme aktivně ty dva dávat dohromady.
Oiova svatba
Dva týdny... dokážete si to představit. Dva týdny nic nedělání a prakticky se nemůžu hnout ani ze síně. Když se belhám za Arvelem, který se na mě jen odevzdaně podíval s poznámkou, že má možná toho nejnešikovnějšího jezdce,
Katakomby II
Strnu strachem, teď nejspíš nadešla moje poslední hodinka. Dívám se, jak příšera otevírá čelisti, když najednou odletí stranou.
"Pohni, bohužel, tihle se vzpamatovávají rychle," popadne mě
Katakomby
Seběhnu dolů na snídani, dal bych si něco doma s Aionem, ale psal mi, že je na kontrole s nohou a že se sejdeme dole.
"Dobré ráno," složím se do volného křesla.
"Dobré.
Svět pro nás dva
Vyjdu ze síně a zapřemýšlím, kam mohl jít. Podívám se k výklenku, kde normálně leží Lenův skicář s úhly. Nic tam není. Pousměji se a zamířím k obřímu světu. Ten název je vážně výstižný. Už jsem si všiml, že
Aldevie
Trochu závistivě se koukám za bráchou. Nebezpečné světy jsou zajímavější, než ty ‚bezpečné‘. No uvidíme, co bude tady. Zatracený
Ty mi tak něco říkej!!
Sedím v hale a upíjím čaj. Zatracený táta, kdyby dědu donutil, aby nám to pití nedával tak by mě ještě teď netřeštila hlava, včerejší trénink s Arvelem, byla moje smrt a beze srandy. Jeho matka na mě
Ertánie
Vzbudím se brzo ráno a hned se se mnou spojí Arvel, že mám dorazit, souhlasně zabručím a opatrně se vymámím z Aionova náručí, obléknu se, a co nejtišeji vyrazím ven. Byt mě hodně překvapil, místo dvoupokojového bytečku s kuchyní
Suryko
Něco do mě lehce drcne a pak mě to začne olizovat, ani nemusím tápat, co to je.
"Dobře, Půlnoci, už vstávám," zavrním a zívnu, pak se protáhnu a posadím se na posteli. Marně přemýšlím, jak jsem se