Další kop mě zasáhne do žeber. Skoro se prohnu bolestí, zlomil mi žebro, ale stejně nesmím dát najevo slabost. Další ráně uhnu a postavím se. Stoupnu si do základní ho postoje a jako zázrakem se uklidním, na mě je dost pomalý, ale ty železa, kterými
Na schodech kolem mě proletí brácha s dvěma taškami na ramenou, vypadá jako by se tam vracel. Zamračeně ho sleduji, než zmizí a vyjdu zbývající schody.
"Mami, kam šel Rick? Snad nejel…" nedopovím a podívám se na její
Každé ráno stejný budíček a stejná rozcvička, ale po dvou měsících už mi to nedělá problém, přestali se mi smát a jsem stejně rychlý jako oni. A o hodně víc vydržím. Za pět měsíců jsem se procvičil ke svým spolunocležníkům a začal cvičit se
Z letadla vyjdu do slunečného dne. Dojdu ke kanceláři přepravy, kde mám nachystané zavazadla včetně tašky se zbraněmi, otevřu ji a pečlivě přezkoumám zbraně. Nic nechybí.
Po shaolinském způsobu vřele poděkuji a vyrazím do ulic. Rozhrkaným autobusem dojedu