Nikdo neznal mé tajemství. Nikdo, ani Ayumi, moje sestra.

"No tak pojď. Tam v té vesnici si odpočineme," nadhodím si vak, který se s posledními kilometry

Druhý díl, taktéž 18+

Druhý den ve třídě si všimnu, že Akeno chybí. Při hlášení jeho jména učitel kývne, že o tom ví a začne vykládat novou látku.

Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že za to můžu já. Tak se u něho po škole stavím.

Zaklepu a

Sem můžou jen starší

"Musí to být kluk jasné Aiasho," řve na prvorodičku otec.

"Pane, prosím vás. Vaše paní má těžký porod. Počkejte na chodbě, tu nejste nic platný,"snaží se ho odvést sestřička.

Když se jí to po pěti minutách podaří,

Toulal jsem se po ulici, kde nikdo nebyl. Byl jsem rád, aspoň nikdo neviděl modřiny, které jsem nemohl skovat. Z nebe padal déšť, jakoby nebe se mnou soucítilo a snažil se spláchnout bolest, ale nepomáhalo to. Nic a nikdo mi nemohl pomoct. Aspoň

"Ty to myslíš vážně!" uslyším jekot, až v pokoji kde si právě dobaluji věci.

"To si myslíš, že jsem mluvil do větru?" odstřelím odpověď zpátky.

"Skutečně si myslíš, že po tom cos mi provedl nad tím jen tak mávnu rukou a budu dělat,

V Momentě kdy jsem vyhlásila embargo, abych mohla napsat povítku

Sedím ve stříbrné oktávii, která si to míří směrem k letohrádku Azdecky. Neříkám je to nádherné místo. Sám letohrádek pochází patnáctého století, je to vážně architektonický

"Yuki mám to, budeme zpívat v nejpopulárnějším pořadu, to je jako sen!" uslyší vysoký blonďák u stolu ve své pracovně, kde píše knihu. Nakladatel je už vážně netrpělivý a on nemá

Naruto zatřepe hlavou a oddechne si, že má ten plášť dole. Bylo mu v něm horko. Na první pohled se nezměnil, ale přece jen ano. Nenápadnější je čelenka s bleskem místo listu. Sundá ji a dá do batohu, odkud vyloví čelenku s listem. Znakem Konohy a dá si ji na čelo.