Tento díl patří mezi Kde je Ricj a Nerovný boj

Na poslední vteřinu uhnu beranidlu, které je zavěšeno nad lávkou po které jdu, zároveň s pěti dalšími, nechtěl

Odpuštění

Probudí mě lehké praskání polen, tedy si to myslím do doby než si uvědomím, že to pochrupuje Nero u krbu, kde je stulený. Zavrtím se a na nose mi přistane lehký polibek. Chtě nechtě se musím pousmát.

"Dobré

Život

"Cože?" vytřeštím na něho oči. Myslím, že mě šálí sluch. To, že to je pravda, mě přesvědčí, až když to zopakuje. V jednom tahu vyskočím a vezmu si tašku, pak se rozběhnu domů. Kai s Nerem jsou mi v patách.

Znovu do školy

"Ryuu vstávej, nebo přijdeme pozdě," drcne do mě někdo. Jsem hluboko v podvědomí, tak ho ani nevnímám a dál si sním svůj nádherný sen.

"Tak Ryuu, máš půl minuty, pak jdu pro vodu,"

Víkend

Protáhnu se na posteli zrovna v momentě, kdy ke mně ze zdola dolehnou hlasy. Jsou dost vzrušené a já nedokážu rozpoznat, jestli jde o hádku nebo o něco jiného. Vystřelím z postele a obléknu se. Přemýšlím, jestli mám jít dolů,

Do nového domova

Potichu vstanu a stoupnu si k oknu, už je to víc jak týden, co na mě zaútočil otec. Zranění se mi zahojila a dokonce jsem i něco přibral. V nemocnici se mi už nelíbí, otočím se k Adriánovi, který spí v posteli.

Rozpaky

"Vstáváme, pane Ospalý, sluníčko už nádherně svítí a je krásný den," zahlaholí veselí hlas Adriana.

"Ne sluníčko svítí hnusně a je stejně hnusný den. Chci spát!" zavrčím a otočím se na

Anděl strážný

Sedím s tátou v jeho kanceláři a hrajeme domino. Snažíme se tak zabít čas, než dojde jeho otec. Tedy nevíme, že dojde, ale náhoda je blbec. Viděl ho tu, tak je jisté, že se ho pokusí zabít.

Zatraceně,

Nešťastná náhoda

Ráno se probudím odpočatý - nebo spíš někdo mě probudí -  je to sestřička se snídaní. Nemilosrdně do mě drcne, a když to nepomůže poprvé, tak se mnou pořádně zatřese.

"To mě tak musíte

Když se svět okolo vás naštve

Znovu ležím na známé pláži a dívám se do zářivého nebe.

‚Zase